Uchování starých plodin

Struktura Gengelu

Pěstitelské informace

Obrazová galerie

Poděkování

Nabídka dalších služeb

Hledáme přeživší odrůdy

Hledáme technické pomůcky

Z dějin jedné zeleniny

Nabídka informací

Odkazy

Nové stránky Gengel

klas gengelu
Obr. - Klas gengelu ­ staré krajové odrůdy nahého ječmene

GENGEL o.p.s.

Obecně prospěšná společnost Gengel

Uchování, ekologické pěstování, popularizace a využití starých a krajových odrůd kulturních rostlin a ochrana rozmanitosti života.

Gengel je jméno starobylé krajové odrůdy nahého ječmene, která byla na východní Moravě pěstována po staletí generacemi rolníků. Osivo gengelu bylo předáváno z pokolení na pokolení, z generace na generaci. Tuto prastarou obilninu s tmavými zrny používali lidé na přípravu kaší a koláčů a vysoce ji oceňovali. Jako jedna z mála krajových odrůd se gengel zachoval až dodnes, řada cenných starých odrůd a plodin již nenávratně zanikla.

Gengel o.p.s.

Veselka 52

374 01 pošta Trhové Sviny

tel. + zázn. 386 321 617







Uchování starých plodin

Gengel je ale nejen původní krajová odrůda ječmene ale i jméno obecně prospěšné společnosti pro ochranu rozmanitosti života - biodiverzity, která si od svého vzniku v roce 1998 vytkla za cíl aktivní záchranu, množení a pěstování starých a zapomenutých užitkových rostlin. Tyto představují významné kulturní dědictví minulosti, mohou sloužit nejen vědeckému šlechtění a genetice ale také znovu poskytovat mnohý užitek i přímo v pěstování, protože jsou např. nenáročné na podmínky, vzhledově zajímavé i cenné pro lidskou výživu. V dnešní době, kdy se zemědělství industrializuje a mění ve výrobu potravin je velmi důležité zachovat a pěstovat staré odrůdy a užitkové plodiny jako živé organismy v přirozených podmínkách ekologického zemědělství. Tak je lze udržet jako důležitou součást rozmanitosti života.

Gengel usiluje o:

- aktivní ekologické pěstování, šíření osiv a informací pěstitelům, organizaci výměnné sítě mezi pěstiteli

- sběr a záchranu starých odrůd, podporu tradičního semenaření a shromažďování informací o dříve pěstovaných plodinách

- ukázkové pěstování odrůd obilovin, zelenin, léčivek, kořenin, barvířských rostlin, ovocných dřevin apod.

- popularizaci agrobiodiverzity např. přípravou článků, publikací, letáků, přednášek a vystoupení apod.

- spolupráci s organizacemi v ČR i v zahraničí

- výzkumné a ztržňovací projekty



Co jsou to staré odrůdy a proč je pěstovat?

Na pohled je dnešní nabídka druhů a odrůd kulturních rostlin, ať už zelenin, obilovin, ovoce či okrasných rostlin bohatá a nepřeberná, v obchodech a katalozích najdeme množství nejrůznějších odrůd. Nabízí se však většinou moderní vysoce šlechtěné odrůdy, často F1 hybridy apod. Nenápadně mizí staré, osvědčené odrůdy, a téměř zanikly kdysi pěstované tzv. krajové odrůdy nebo místní odrůdy typické pro určité oblasti, které byly součástí života našich předků.



Staré odrůdy - pocházejí třeba z 19. století ale i poloviny 20. století, byly vyšlechtěny jednou osobou, případně rodinou nebo šlechtitelskou firmou. Byly zapsány a registrovány, obchodně šířeny, uváděny v dobových katalozích a nabídkách osiv a sadby.

Krajové a místní odrůdy - pocházejí z určité oblasti nebo místa, kde se tradičně po dlouhou dobu pěstovaly, neznáme jejich tvůrce, protože byly „výsledkem práce lidu“, mnohdy sloužily jako základ pro další šlechtění odrůd, ale zejména pro tradiční semenaření, nemají oficiální název, často však nesou své původní pojmenování v místním nářečí.

Rodinné odrůdy – v tomto Seznamu tak označujeme odrůdy dlouhodobě pěstované v jedné rodině, někdy po vícero generací, původ většinou neznámý, často užívané k přípravě oblíbeného pokrmu.



Základním rozdílem, kterým se nabídka odrůd Gengelu liší od jiných nabídek rostlin, je to, že zde naleznete staré druhy a odrůdy, které se dnes běžně nepěstují a nejsou jinde prakticky k dispozici. Z pohledu pěstitele nám jde nejen o vypěstování plodů pro konzum, ale hlavně o získání semen: osiva pro další setí pro Vaši zahrádku a tím uchování odrůdy pro budoucnost. (Nejedná se zde tedy o komerční obchodní katalog osiv, ale o svépomocnou síť pěstitelů).



Součástí práce se starými a krajovými odrůdami je výchovně-vzdělávací působení směrem k široké veřejnosti, zejména pak informování o jejich někdejším i současném významu, jejich popularizace, zpřístupňování údajů o nich i jich samých, výchova k zodpovědnému a aktivnímu přístupu k nim. Jejich hlubší poznání je základním východiskem pro jejich ochranu a péči o ně Celistvý pohled na staré, krajové, místní apod. odrůdy tedy zohledňuje nejen jejich význam zemědělský, ale také jejich důležité postavení a širší souvislosti v oblasti národopisné, kulinářské, jazykovědné, náboženské, léčitelské, krajinářské apod. Jejich komplexní pojetí je klíčem k jejich správnému a plnohodnotném vnímání a pochopení v nejširších vazbách na život člověka.



Posláním nabídky starých odrůd uvedených v Seznamu plodin Gengelu je tedy zejména:



- Krajové, staré, místní a další odrůdy poskytovat zájemcům z řad veřejnosti

- Umožnit uchování těchto odrůd přirozeným způsobem decentralizovaným pěstováním na zahradách a polích. Odrůdám je tak dána možnost přizpůsobovat se měnícím se podmínkám životního prostředí i za různých způsobů pěstování

- Dlouhodobě udržovat a využívat dědictví minulosti a kulturně historickou hodnotu, kterou v sobě krajové, staré apod, odrůdy nesou

- Napomáhat spojování pěstitelů těchto odrůd, výměně informací o nich apod.



Příklad staré odrůdy získané od pěstitelky ze severní Moravy:



Vojákové fazole

tyto fazole se za II. světové války nesměly na „prajzske“ (to je oblast Hlučínska) pěstovat, protože je na nich voják a lidé si v nich pěstovali smysl pro obranu proti Němcům. Stejně přežily. Tak vám moje “vojákové“ fazole posílám. Jsou žlutoluské, keříčkové, úrodné a chutné… (z dopisu B. Malíkové)




Je to pravděpodobně stará nebo krajová odrůda keříčkových fazolí pěstována na Hlučínsku na severní Moravě již v období před 2. sv. válkou. Semena jsou bílá a je na nich hnědá kresba připomínající v pozoru stojící lidskou postavu.

Pěstování je snadné, vyséváme počátkem až v půli května do řádků asi 40 cm vzdálených, rostliny jsou poměrně vzrůstné. Jdou využít na sklizeň semen na vaření různých fazolových pokrmů, dobře se rozvářejí a lze z nich připravovat pomazánky.

Semenaření je snadné, na semeno sklízíme na podzim suché rostliny s vyzrálým, tvrdým semenem.

(Podle letáku „Babiččiny odrůdy znovu na zahrádce“, Gengel, 2002)





Struktura Gengelu

Gengel je obecně prospěšná, nezisková, nevládní organizace v České republice, která usiluje o uchování agrobiodiverzity, její využití i popularizaci u veřejnosti. Společnost navazuje na celou řadu soukromých iniciativ i úsilí nevládních organizací působících v této oblasti. Společnost rozšiřuje staré odrůdy a informace o nich, úzce spolupracuje při pěstování s malopěstiteli, zahrádkáři, biozemědělci, mladými lidmi a dalšími zájemci. Zároveň tak prosazuje myšlenky ekologického zemědělství a ochrany životního prostředí.

Gengel spolupracuje s dalšími aktivními pěstiteli, kteří uchovávají staré a krajové odrůdy v široké síti. Tito pěstitelé jsou samostatní a nezávislí zůstávají ale spojeni společnými idejemi. Sami pak nabízejí své odrůdy zájemcům o pěstování - nabídka plodin je decentralizovaná. Kontakty na jednotlivé pěstitele i jejich charakteristiky jsou v Seznamu v oddíle Adresy pěstitelů



Gengelovský Seznam starých plodin je nekomerční, svépomocný a vzájemný. Nosnou ideou je uchování odrůd u většího počtu lidí, aby se tak přirozeně udržovala rozmanitost a bohatství starých a krajových odrůd. Snahou je také, aby si lidé odrůdy vzájemně vyměňovali - tedy Seznam nejen využívat k získání semen pro sebe, ale zároveň nabídnout své přebytky jiným. V ideálním případě by to mělo být tak, že nabízející zároveň získává nové zajímavé rostliny ze Seznamu a naopak.





Poděkování

Všem pěstitelům, kteří se aktivně zapojili a zapojují do pěstování a uchování starých plodin, množí poskytnuté odrůdy, zaznamenávají informace o nich, vracejí semínka do sítě.



Nabídka dalších služeb



Po vzájemné dohodě také nabízíme :



Přednášky k tematice starých a krajových odrůd.

Příprava informačních panelů o starých a krajových plodinách a uchování rostlinné biodiverzity.

Přednášky a poradenství k biozahradě, domácímu ekologickému pěstování, semenaření.

Návrhy druhů a odrůd starých plodin pro ukázkové osevy polí a zahrad v různých historických epochách (včetně možnosti dodávky osiv a sazenic starých odrůd).



V roce 2014 jsme staré, krajové a další odrůdy poskytli, kromě zájemců z řad veřejnosti, také některým organizacím a institucím, např:

Původní odrůdy obilovin a dalších plodin pro ukázková políčka, slavnostní dožínky aj. - Envicentrum pro krajinu Vysoké Pole http://www.prokrajinu.eu/

Staré plodiny pro ukázkové pěstování v ekocentru a výměnnou burzu s partnerským statkem v Německu - Školní statek a krajské středisko ekologické výchovy Cheb http://www.skolnistatekcheb.cz/domu

Pokusné pěstování starých a krajových odrůd polních plodin a zeleniny v podmínkách ekologického zemědělství podhorské oblasti - Bemagro a.s., Malonty http://www.bemagro.cz/

Klasové vzorky krajových a dalších obilovin, včetně textů a fotodokumentace pro výstavu o chlebu v roce 2015 - Muzeum Jihovýchodní Moravy Zlín http://www.muzeum-zlin.cz/cs/

Soubor makových odrůd pro potřeby Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity a další výzkum – OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., pracoviště Opava Výzkumný ústav olejnin Opava http://www.oseva-vav.cz/

Fazole, obiloviny a další druhy, projekt Vojákové fazole ve spolupráci s další uchovatelkou odrůd Gengelu - Základní škola Bobrová http://www.zsbobrova.eu/



Hledáme přeživší odrůdy

I když většina starých, krajových a místních odrůd zanikla, dosud lze ještě tu a tam objevit jejich zbytky, ať už jde o některé zeleniny, byliny nebo ovoce. Proto Vás prosíme o podání informací a zaslání vzorku semen na Gengel, pokud sami pěstujete nějakou odrůdu, která je stará, krajová nebo místní, nebo ji za takovou považujete. Tedy např. takovou, kterou měli na zahrádce Vaši rodiče nebo dokonce už babička, pěstuje si ji nějaká tetka v dědině, případně víte o někom v okolí, kdo ji udržuje.

Důležité je takovou odrůdu též přiblížit uvedením jejích vlastností, informací o ní a to hlavně 1. k čemu se používá, osvědčený recept, na co je dobrá (např. bílý mák do buchet) 2. jaké jsou její typické vlastnosti a znaky (např. rajče dobře odolává chorobám) 3.zvláštnosti při pěstování (např. hrách chce velmi časný výsev) 4. jakým způsobem se k Vám dostala, event. i jakým jménem ji nazýváte, jak dlouho ji asi máte (např. pěstovala ji už moje babička, která si ji přinesla z Moravy). Uvedením těchto informací (nebo alespoň některých, pokud všechny nevíte) pomůžete přiblížit odrůdu nejen nám, ale i dalším případným zájemcům. Pro popis lze využít i tzv. Odrůdového dotazníku, který Vám rádi na požádání zašleme poštou nebo je k dispozici na Internetu: gengel.webzdarma.cz .

Gengel tyto odrůdy od svého vzniku v roce 1998 zpřístupňuje dále veřejnosti jako naše společné kulturní dědictví. Informace a semena prosím zasílejte na o.p.s. Gengel, Veselka 52, 374 01 p. Trhové Sviny, tel.:386 321 617. Děkujeme!


Odrůdový dotazník

- O jaký druh rostliny jde ( např. hrách, fazole, žito, salát,..apod.)...................................................................................................................Znáte-li je uveďte i latinské, vědecké jméno................................................................

- Jméno odrůdy ( znáte-li její původní jméno, jinak jméno pod kterým jste ji dostali příp. nazýváte-li nějakým vlastním pojmenováním........................................................................................................

- Kdy byla poslaná semena sklizena ( rok).............................................

- Jak dlouho tuto odrůdu asi pěstujete (příp. Vaši příbuzní, známí...)..........................

- Jakým způsobem a odkud se k Vám dostala?....................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................

- Jaké jsou typické vlastnosti a zvláštnosti této odrůdy? ( např. jaká je barva, tvar plodů a sklízených částí, jak se dá skladovat... a podobně)

............................................................................................................................................................................................................................................................................


- Jak danou rostlinu zužitkováváte , co z ní vaříte, ev. Váš oblíbený, osvědčený recept............................................................................................................................

..............................................................................................................................................................................................................................................................................

- Kdy odrůdu normálně vyséváte a sklízíte (přibližně)...........................................................................

Dále můžete připojit další poznámky a informace, které považujete za zajímavé nebo důležité .................................................................................................

........................................................................................................................

.........................................................................................................................


Vaše jméno a adresa ( vč. PSČ) + telefon, mobil či jiné spojení....................................................................................................................................................................................................................................................................



Hledáme technické pomůcky

Hledáme následující vybavení pro práci se starými odrůdami:

1. mlátičku klasových vzorků – malou stacionární mlátičku pro výmlat snopků a svazků rostlin.

(+čističku obdobných parametrů)

2. síta kulatá s dřevěnými obroučkami, i stará ale funkční, neděravá, různých průměrů i různých velikostí ok.



Pomůcky mohou být použité nebo nové, po dohodě s Vámi je odkoupíme, můžete je samozřejmě i věnovat. Děkujeme.

Z dějin jedné zeleniny

Příklad z dějin jedné zeleniny

Bílá, žlutá, fialová a oranžová. (Bioměsíčník č.10/2002)



Mrkev či karotka patří k nejoblíbenějším zeleninám na našich zahrádkách. Nechybí snad u žádného pěstitele, byť by jeho zahrádka byla sebemenší. Dnes se pěstují téměř výhradně mrkve s oranžově zbarveným kořenem – jiné si většina zahradníků pod pojmem mrkev ani neumí představit. Ovšem tato „typicky mrkvová“ barva nebyla kořenům mrkve vlastní od nepaměti. Spíše naopak , protože je poměrně novým znakem u této rostliny, kterou znali lidé už v mladší době kamenné.



Planí příbuzní a antokyanové mrkve v Asii

Původ dnešní mrkve hledají vědci v několika planých rostlinách. Jednak v plané obecné mrkvi (Daucus carota ssp. carota), neboli mrkvousu, která roste i u nás a která má slabý bíle zbarvený kořen. Její obdobou je středomořská příbuzná mrkve Daucus carota ssp. maximus taktéž s bílým kořenem. Naproti tomu třetí předpokládaný planý předek - mrkev z přední a střední Asie (druh Daucus carota ssp. atrorubrus) má kořen fialový. Právě oblast střední Asie (Tadžikistán, Afghánistán, Pákistán) možná byla místem zkulturnění a zdomácnění mrkve. Barva kořenů zkulturněné mrkve tohoto typu je červeno-fialová a to díky obsahu červeného barviva antokyanu – někdy se označují mrkve z tohoto regionu také jako mrkve antokyanové. Tyto mrkve znali Arabové dávno - islámští autoři v 10. století uvádějí, že červené typy mrkve jsou jemnější, šťavnatější a chutnější než žluté. Mrkve ze střední Asie jsou jednoleté a jejich kořen je rozvětvený. Na rozdíl od tohoto východního typu mrkví je naše mrkev- tzv. západního typu dvouletá, kořen je nevětvený a její listy silně dělené.



Nejasnosti kolem mrkve v antice.

Antičtí autoři uvádějí pro mrkev několik názvů – astaphylinos, staphylinos, carota, pastinaca, daukos -takže je někdy obtížné jednoznačně určit, zda se jednalo o planou či kulturní mrkev nebo dokonce o jiný druh – pastinák. Planá mrkev byla v antice známa jako léčivá rostlina – tu označuje Diokles (3.-4.stol. před Kristem) jako astaphylinos, zatímco carota byla „velká mrkev, jež lépe chutná a je stravitelnější než ta prvá“. Plané mrkve se používalo jako léčiva a to nejen listů a kořene, ale zvláště semen, jako krevčistícího prostředku, k léčení ran a podobně. Dioskorides v 1. století po Kristu přináší vyobrazení mrkve silné, žlutooranžového zbarvení. Ve středověku pokračuje nejednoznačné pojmenování mrkve či pastináku, které nedovoluje jednoznačně rozlišit tyto dva druhy. Teprve písemné prameny ze 16. století (herbáře) přinášejí přesné odlišení kulturní a plané mrkve. Kulturní pojmenovávají žlutá řípa nebo karota a uvádějí, že tato je užívanou zeleninu se zřetelně žlutým kořenem. Odlišují ji tak od plané mrkve s kořenem bílým.



Küttigenská mrkev.

Je příkladem krajové odrůdy mrkve, dosud udržované místními selkami v Küttigenu u města Aarau ve Švýcarsku. Osivo si selky získávají samy, protože v obchodě není a nikdy nebylo k dostání. Je nutný stálý výběr, protože dochází ke křížení s planě rostoucí mrkví z okolí. Küttigenská mrkev má velké, bílé, kónické kořeny, chuť je intenzivní aromatická. Tradičně se používala tato odrůda mrkve k nakládání na zimu. Sousedé se scházeli a společně mrkve strouhali, naložená se pak používala k jídlu do jara. Připravovala se v zimě s bílou omáčkou a s jitrnicemi a jelity. Pěstovala se dříve tak, že se přisévala na jaře do pole s ozimým ječmenem, po jeho sklizni stihla ještě do podzimu pěkně narůst.



Setkání fialových a žlutých mrkví

Zátiší vlámských malířů ze 16. a 17. stoleté ukazují různé zeleniny, mimo jiné také mrkve se žlutým a fialovým kořenem. Antokyanové mrkve se dostaly do Evropy z Asie asi prostřednictvím arabského živlu, a to přes severní Afriku. Jsou doloženy ze 12. století ze Španělska, které bylo součástí maurské říše. Odtud postupně přišly ve 13. až 15. století do Itálie, Francie, Holandska i Anglie. Žluté mrkve jsou však v evropských poměrech jak už řečeno, známé od antických časů. Proto se soudí, že ke zkulturnění mrkve mohlo dojít kromě středoasijského centra také ve Středomoří (všechny tři plané typy se vyskytují na území dnešního Turecka)a tak se v západní Evropě mohly potkat obě zdomácněné formy. V historických pramenech jsou doloženy především mrkve žluté a fialové (fialově-červené). Bílá mrkev je zmiňována jen zřídka, přičemž se může jednat o mrkev planou.



Nejmladší je mrkev oranžová.

Oranžová mrkev, tak jak ji známe a používáme dnes, se objevuje teprve koncem 17. století, a to v Holandsku. Intenzivní oranžové zbarvení je způsobeno přítomností barviva betakarotenu. Ten se vyskytuje sice i ve žluté a fialové mrkvi, ovšem v menším množství. Postupně však oranžové mrkve vytlačily mrkve jinak zbarvené, které byly postupně odsunuty z jídelníčku lidí jen na krmení pro zvířata. Pozůstatkem dřívější hojnosti žlutých mrkví je v našem sortimentu povolených odrůd, který jinak obsahuje více než stovku odrůd, mrkev Táborská žlutá, u které je uvedeno, že je určena jen pro krmné účely. Z historického pohledu je však pěstování oranžových mrkví vlastně relativně krátké – trvá asi tři století, zatímco třeba ony žluté mrkve lidstvo zná po několik tisíciletí.



Zdraví prospěšné barvivo

Beta karoten , způsobující intenzivní oranžové zbarvení mrkve, je předstupněm vitamínu A, který je nepostradatelný pro tvorbu očního pigmentu. Nedostatek vitamínu A ovlivňuje schopnost vidět za šera a v krajním případě může vést až k tzv. šerosleposti. Karotenoidy – rostlinná barviva, která se vyskytují nejen v mrkvi ale také např. ve slupce červených rajčat nebo dužnině melounů (ale také v listech mrkve, kde jsou ovšem překryta zelenou barvou chlorofylu – listového barviva) mají v rostlině důležitou funkci jako tzv. antioxidanty – ochránci chlorofylu. Antioxidační působení ovšem mají i na lidský organismus – připisuje se jim preventivní ochrana před infarktem a rakovinou!



Mrkev v naší lidové kuchyni

I u nás má mrkev dlouhou tradici pěstování, intenzívněji se rozšířila asi od konce 16. století. V Polné byla dokonce mrkvi zasvěcena druhou neděli v září pouť. Během této mrkvové pouti přišly ke slovu různé lidové zvyky a obyčeje. Tradičně byla u nás pěstována mrkev žlutá – dosvědčuje to mimo jiné dětská říkanka o mrkvi, která zněla takto:

Zelená jsem – tráva nejsem

žlutá jsem -vosk nejsem

tvrdá jsem - kost nejsem

sladká jsem - med nejsem

Dříve byla u nás mrkev jednou z nejdůležitějších zelenin. J. Krbec v půli 19.století v Malém zelináři píše, že mrkev jest po zelí a řepě ta nejdůležitější zelenina v domácnosti ..“dělá se z ní sirup, a cukr i kořalka se z ní táhne. Jak se k vaření potřebuje jest vůbec známo...tak jako jiná řepa. Na lačný život mrkev anebo šťáva z ní vyhání škrkavky..“ Mrkev patřila též k obchodním artiklům. Když na podzim na Valašsko přijížděli sedláci ze vzdálené Hané pro dřevo, tak aby dobře nakoupili, vozívali Valachům trochu řepy, kvaky i mrkve. Když sedláci přijeli, říkávali místní, že už je o dobré bydlo postaráno. Z řepy se uvařil na Mikuláše sirup a vánoční perník, kvaka se jedla dlouho do jara, ale mrkvička se snědla hned! Tak byla sladká a dobrá. Velmi časté použití mrkve bylo jako náplň do buchet a vdolků, podobně jako se používalo ovoce. Také se mrkev velmi často smíchávala s mákem. Jako samostatná nádivka se uvařila , umlela, přisladila a pak okořenila nebo se nastrouhaná dusila s máslem. Mrkvance byly známým jídlem v mnoha oblastech a je jen škoda, že dnes toto kuchyňské mrkve již asi málokdo využívá.



Nabídka informací

Informace o starých odrůdách a netradičních druzích rostlin uveřejňujeme v současné době pravidelně na dvoustraně v měsíčníku pro trvale udržitelný život „Bio“ . Adresa redakce a objednávky: VH Press, Jungmannova 1403, 500 02 Hradec Králové, tel. 608 476 828 e-mail: vhpress1@seznam.cz nebo bio.noviny@tiscali.cz, www.vhpress.cz. Bioměsíčník lze objednat v tištěné podobě nebo v elektronické – pdf k zasílání domů, k dostání je také v prodejnách zdravé výživy.



Odkazy



Ovocná školka Bojkovice

Nabídka starých odrůd jabloní (např.Panenské české, Jadernička, Smiřické vzácné aj), hrušní (např. Krvavka, Muškatelka letní aj) slivoní, a dále řada netradičních druhů ovoce (mišpule, kdouloň, sladkoplodý jeřáb, oskeruše, moruše, jedlý kaštan, dřín aj). Rostliny pochází ze školky v Bílých Karpatech, kde se hospodaří přírodě přátelskými tradičními postupy. Osobní odběr stromků i zasílání poštou po celé ČR.

http://www.stareodrudy.org



Planta Naturalis

Specializované pěstování osiv a sadby přírodních rostlin českých květnatých luk. Nabídka osiv jednotlivých druhů pro květnaté louky i připravných směsí osiv tradičních luk (např. Horská louka, Česká Květnice, Kopretinová louka) i luk laděných v jednom barevném tónu (např. Žlutá louka, Modrá louka, Zelený chodníček aj). Počátkem června bývá v sídle v Markvarticích u Sobotky tradiční svátek Česká květnice s prohlídkou pěstebních políček, přednáškou apod.

http://www.plantanaturalis.com



BIO - měsíčník pro trvale udržitelný život

Měsíčník s příspěvky o ekologickém zemědělství a biopotravinách, ekologii, biozahradě a také s informacemi o starých odrůdách a netradičních druzích, zkušenosti pěstitelů starých plodin. Bio-měsíčník je možné získavat v tištěné podobě (formou předplatného nebo např. v prodejnách zdravé výživy) nebo i v elektronické podobě v pdf.

http://www.vhpress.cz